Ještě ke skončené výstavě RETRO Classic ve Stuttgartu

V první části naší reportáže jsme se zastavili u klenotů a zcela mimořádných vozidel, jakými byla kupříkladu sbírka SL Collection, jejímž jednotícím prvkem byly karoserie berlínské karosárny Erdmann & Rossi. V této části ještě připomene moc hezkou prezentaci firmy Mercedes-Benz věnovanou 120 letům motoristického sportu, v jejímž rámci se představili někdejší i současní závodníci na strojích uvedeného výrobce a poutavě vzpomínali na své zkušenosti ze závodní dráhy. Součástí výstavy RETRO jsou i soukromníci, kteří zde nabízejí jedno, ale i více vozidel v širokém oblouku od třicátých až po devadesátá léta minulého století. To činí z této výstavy unikátní příležitost nahlédnout do konkrétních sběratelských preferencí, skladby nabízených vozidel a jistě i možnost porovnání cenových hladin.

Rok od roku se rozšiřuje nabídka, ale i zaměření na jednotlivé značky. Jistě nepřekvapí, že nejvíce jsou v nabídce vozy německé, z nich zejména Mercedes vede, ale najdete i zajímavé BMW a nově i VW a Audi. Rovněž zjistíte, že se nově objevují celé velké kolekce italských vozů, zejména Alfa Romeo, které před několika lety byly specialitkou velmi úzkého kruhu zájemců. Rovněž dle našeho názoru vzrůstá zájem o americké vozy, a to od třicátých let (i zde jako na pařížském Retromobile nacházíme krásné osmiválcové Packardy) až po osmdesátá léta, přičemž asi padesátá léta a polovina šedesátých let jsou z hlediska designu nejzajímavější. Rovněž trvale vzrůstá zájem o vozy francouzské, což dosvědčuje i nabídka soukromých sběratelů. Ale i toto je jen pohled „letem světem“, když nelze vypočítat všechno, co je zde k vidění a někdy i ke slyšení.

Jak je možno uvedené čtyři výstavní dny celkově shrnout a vyhodnotit? Padl další návštěvnický rekord – výstavu navštívilo více jak 80 tisíc návštěvníků! Je to nejen další meziroční nárůst a i absolutní rekord od roku 2001, kdy se uskutečnil první ročník této výstavy. Vystavovatelů byl rovněž rekordní počet – 1428. Vlastně letos byl svým způsobem rovněž konán první ročník – jde o nové pojetí výstavy, kdy byla založena zcela nová organizace RETRO Messen, jíž se účastní společnosti Veletrhy Stuttgart a RETRO promotion, jejímž výkonným jednatelem je pan Karl Ulrich Herrmann, iniciátor Retro Classic, jenž uvedl, že výstava nově vykročila správným směrem. Z dotazníkové akce dále vyplynulo, že více jak 11% návštěvníků přicestovalo ze zahraničí, nejvíce ze sousedního Švýcarska, Francie a Rakouska, ale mnoho návštěvníků přijelo také z Itálie, České republiky anebo dokonce z USA.

Druhý den výstavy, přesně v pátek večer, byly předány ceny a poháry. Pětičlenná porota expertů rozhodla celkem o 25 vozidlech. Titul „Best of Show“ byl rozdělen v pěti rovnocenných kategoriích oceňujících mimořádné automobily a sbírky. Titul za vynikající inženýrské mistrovství byl udělen za renovaci vozu Bugatti Royale, titul za eleganci si odvezl Delahaye 135 M, za nejhezčí závodní vůz byl označen Maserati 300S, v daném provedení jediný certifikovaný vůz svého typu.  V kategorii kolekce si vítězství odnesla po právu sbírka pana Karosase SL Collection a zvláštní cenu rovněž zaslouženě získala zvláštní výstava 11 historických francouzských automobilových značek.

Tak alespoň v tomto rozsahu jsme vás výstavou provedli, rádi se ještě vrátíme k dalším impulzům, které jsme si odnesli. A ostatně, pokud chcete plánovat svou vlastní účast, tak si můžete poznamenat: další ročník výstavy se bude konat od 26. do  29. března 2015.

© ptc + foto (2014)

Řídící jednatel společnosti RETRO Messen pan Karl Ulrich Herrmann při otevření výstavy uvedl, že letošní ročník se vyznačuje mimořádně širokým záběrem: od předválečných modelů a klasických oldtimerů přes legendární závodní vozy a americké křižníky až k neo klasikům, což je označení pro klasické automobily budoucnosti. Lze uvést alespoň prezentaci firmy Mercedes Benz „120 let motoristického sportu značky“ velkoryse pojaté v hale 7 anebo mýtus závodů v Le Mans v expozici firmy Porsche v hale 4, ale tím výčet zdaleka nekončí, návštěvník skutečně v kterékoli části výstavy objevuje zajímavé a další zajímavé automobily, ale i všechny další s veteránismem související předměty, doplňky, vybavení, ale třeba i módu a hudbu. 

Oblíbenými součástmi výstavy jsou zvláštní výstavy, jakoby další menší vložené výstavy vytvářející celkový dojem rozmanitosti. Hned v atriu výstaviště narazil návštěvník na zvláštní výstavu pod názvem „11 francouzských historických automobilových značek“. V jejím rámci jsme mohli obdivovat (a nelze užít jiného výrazu) dvacítku mimořádných automobilů značek, které dnes znamenají historii a které již jen tak nevidíme. Je nesmírně důležité, že se tito dnes již neexistující výrobci připomínají, neboť bez nich by obraz automobilové historie nebyl úplný. V kruhu tak vedle sebe pokojně stály automobily Lorraine-Ditrich, Talbot, Voisin, Panhard & Levassor, ale i Delage a Bugatti.   A ještě kousek nad nimi se na zvláštní plošině otáčel Delahaye ve dvoubarevné modré kombinaci, zapůjčený ze sbírek Mullin Automotive Museum v Oxnardu ve Spojených státech. Ovšem nelze zrakem nespočinout na klenotu stojícím uprostřed kruhu mimořádných, a sice na skutečném Bugatti Royale, které vidět je doslova náhodou. Majestátní karoserie upoutá na první pohled a podtrhuje naprostou výjimečnost a mimořádnost tohoto vozu. V této první části reportáže vám nabízíme pohled na celkovou expozici (vyobrazení 003), v pokračování se k tomuto tématu ještě vrátíme.

Další rovněž zcela mimořádnou výstavu prezentoval pan Saulius Karosas, a sice vozidla různých značek spojených karoseriemi berlínského závodu Erdmann & Rossi. Vedle majestátního Horchu zde stály značky Bentley, Mercedes-Benz, Audi a samozřejmě i Rolls-Royce.

Je sympatické, že výstava dává prostor i místním, tedy švábským výrobcům. Letos jsme zde viděli prezentaci již zaniklých výrobců motocyklů Standard a UT, která připomněla historii lokality a znovu nás překvapila tím, kolik výrobců (a tím pádem i značek) zde v tomto kraji vznikalo, ale i vydrželo a stalo se světovými lídry v automotivním průmyslu.

Pořadatelé připomněli, že svou výstavu nepokládají za muzeální expozici, ale snaží se o veletrh zaměřený na kulturu používání vozidel a všech dalších motorových vynálezů. Proto zavádí pojem neo klasiků, jimiž rozumí dnešní soudobé výtvory s velkým potenciálem stát se později historickými, legendárními vozidly. Prezentuje se zde celá řada skutečně nadčasových modelů, počínaje novým Spyderem 918 od Porsche, anebo dokonce celá přehlídka supersportů vystavovatele Vision of Speed.

© ptc march 2013 + foto

Nebyli bychom ani na francouzské výstavě, kdyby v popředí pozornosti nestáli domácí výrobci. Je potěšitelné, že se významné francouzské automobilky hlásí ke svým kořenů a v rámci svých firemních expozic představují různé etapy své historie a s tím souvisejícího vývoje v automobilovém průmyslu. Letošní ročník byl organizován v hale číslo 1 zmíněného výstaviště (každý z posledních ročníků se konal v různé části výstaviště), tedy vše na jedné ploše pěkně vedle sebe. Továrny Citroen, Peugeot i Renault připravily působivé a celkem rozsáhlé expozice. Je zajímavé, že i tito výrobci ukáží ze skutečných počátků výroby minimum a věnují se víceméně vždy již jen produkci poválečné. Ale i tak je velmi zajímavé sledovat vývoj po skončení války  a vidět nástup stylistických karosérií využívajících designu k upoutání a získání vlivu na trhu. 

Na expozice francouzských výrobců navazovalo několik dalších firemních expozic, jako Mercedes-Benz, Porsche, ale i Škoda, což bylo pro nás milým překvapením.  Stylisticky čistá prezentace firemního muzea automobilky Škoda, nabízela návštěvníkům celkem čtyři exponáty, od skutečně nálezového stavu vozu Laurin & Klement až po Škodu Felicii z roku 1959. Toliko tento vůz byl vybaven popiskem, ostatní vystavované vozy nebyly nikterak označeny a značné množství návštěvníků ani nemohlo tušit, jakéže vozy to Škoda vlastně vystavuje, což je velká škoda.

Kromě francouzských, tedy domácích producentů byla výstava věnována již tradičně několika tématům. Předně si začínáme připomínat stoleté výročí zahájení světové války, která se posléze dostala do historie jako první světová válka. Organizátoři připravili zajímavé diorama, tedy jakýsi výsek z tehdejší skutečnosti, když na rozježděném polním terénu byly instalovány tanky, houfnice, ale především dobové nákladní, zásobovací i zdravotní automobily. Dokonce statisté v dobových uniformách podávali výklady a vysvětlovali vystavenou techniku i výzbroj a výstroj.

Dalšími tématy výstavy bylo připomenutí dvou velkých závodníků J.G.Parry-Thomase a sira Malcolma Campbella včetně jejich rekordních strojů Babs a Sunbeam 350 CV,  35 leté trvání závodů Paříž Dakar, krásná expozice závodních vozů značky Alpine, s nimiž závodil francouzský závodník Jean Rédélé, zahrnovala tyto modré vozy z období 1963 – 1978. Renault měl dokonce trojnásobný důvod k oslavám: 100 let slavil typ AG1, který se stal tak řečeným taxíkem pro odvoz vojenských jednotek na frontu k řece Marně. Tento typ totiž ve více jak 10 tisících exemplářích jezdil jako pařížské taxi. Již neuvěřitelných 50 let slavil typ Renault 8 Gordini, jenž se stal skutečnou sportovní ikonou a jehož civilní verzi jsme mohli znát i z tuzemska. A třicet let od uvedení slavil víceúčelový typ Renault Espace, jehož vývoj zde dokumentovalo celkem osm vozidel.

Nelze uvést všechny expozice, výstavy se účastnilo více jak 500 vystavovatelů, nejen automobilek, ale ponejvíce značkových klubů a zájmových organizací, takže můžeme stručně popsat jen několik našich zastavení: zcela nezvyklou výstavu tvořily automobily maháradžů, kteří od dvacátých let minulého století vozidla nejen sbírali, ale nechali si stavět zcela (přinejmenším pro nás Evropany) extravagantní nástavby v duchu indických kulturních pohledů, jak kupříkladu dokumentoval automobil na podvozku Rolls-Royce s karosérií labutě ze sbírek nizozemského muzea Lowman, jiné vozy ze sbírek byly skutečnými unikáty, mohli jste zde obdivovat i Isotta Fraschini typ 8A z roku 1929 anebo Delahaye 135 z roku 1938 s karosérií Figone e Falaschi. Švýcarská společnost Lucas Huni zabývající se restaurováním vozidel  představila kolekci vozů Lancia, expozice Porsche uváděla skvělé sportovní vozy 911 GT1 a Spyder 550, expozice Mercedes nabízela mimo jiné Mercedes 115 PS závodní vůz pro Grand Prix Christiana Lautenschlagera z roku 1914, nebo třeba McLaren Mercedes MP4 Davida Coultharda z roku 2000, Ferrari vystavoval skutečně mýtický závodní vůz Ferrari 330 P4 společně s kamionovým přepravníkem Fiat Bartoletti tak, jak byly k vidění v roce 1967 na závodech v Le Mans. Alfa Romeo byla zastoupená typem RL Super Sport z roku 1926 vystavovaným  v rámci vozidel maháradžů.

Již pevnou součástí výstavy je i nabídka vozidel na prodej v rámci aukce prováděné společností ArtCurial. Katalog obsahoval více jak pět set položek, z toho téměř dvě stovky vozidel, což samo o sobě tvořilo výstavu uvnitř výstavy, neboť zájemci zde nacházeli vozidla v širokém spektru od u nás tak neobvyklých místních značek jako Delage anebo Delahaye, ale i americké Packard či Rolls-Royce až po tři desetiletí staré Alfy Romeo. Nabízel se i Rolls Royce Silver Cloud z roku 1962, který patřil Charlesi Aznavourovi a následně dokonce Brigitte Bardot. Jiná aukční společnost, Bonhams, organizovala v době této výstavy dražbu zajímavých vozidel ve výstavním paláci Grand Palais na břehu Seiny, kde došlo k několika dražebním rekordům, když se například Ferrari 275/GTB 4 Berlinette z roku 1968 v krásné modři prodalo za více jak dva a půl milionu eur či Bugatti typu 35B dvoumístný roadster grand prix z roku 1929 za 1,6 milionu eur anebo sportovní Delage D6 třílitrový speciál Grand Prix Competition z roku 1947 za více jak jeden milion eur. Je neuvěřitelné zvláště v rámci pořádaných dražeb pozorovat, jaké zajímavé a svou historií plně doložené stroje se stále objevují, a nejen to, ale nacházejí i kupce za uvedené kupní ceny.

Počátek motoristické sezóny výstav historických vozů zpravidla zahajuje pařížská Retro Mobile, která i v letošním vydání neopomněla na domácí motoristickou historii i sportovní legendy, ale která nabídla široký pohled do oblasti historických vozidel, jejich příslušenství, sběratelství, literatury a doprovodných služeb.

© ptc feb 2014 + foto

Koncept výstavy zahrnuje několik segmentů, které na sebe navazují a přecházejí jeden do druhého. Pravděpodobně nejpřitažlivějším segmentem této show je Autosalón. Jemu byla věnována celková výstavní plocha 11 tisíc metrů čtverečních, na níž bylo soustředěno 270 vozidel vedoucích značek, která se prezentovala 35 tisícům návštěvníků. Autosalón zahrnoval nové vozy, z nichž některé měly v Rakousku dokonce svou premiéru, dále vybavení a příslušenství pro vozidla a konečně i poradenství související s pořízením nového vozu a různé formy financování nákupů vozidel.

Nemohu neupozornit na významnou skutečnost, jíž jsme stále častěji svědky, a to zvyšující se podíl elektricky poháněných vozů, ať již přímo nebo v nějaké podobě hybridů. Všichni významní výrobci prezentovali v rámci popisované výstavy své elektrovozy a téma elektromobility se skutečně dostává do popředí zájmu širší a již nejen odborné veřejnosti. Nikdo z vedoucích výrobců neopomněl naaranžovat svůj vůz u stojanu pro elektrické dobíjení a informovat o tomto novém trendu.

Dalším významným segmentem výstavy byla výstava Retro Classic.  Zřejmě zareagujete podivem, když uvedené označení používá velká významná výstava ve Stuttgartu, a tedy se nemýlíte. Organizátoři ze Stuttgartu prezentují na 3500 metrech čtverečních jakousi ochutnávku toto, co bude návštěvníky Retra na jaře 2014 čekat. Letos zde byla vystavena skupina sedmi legendárních klasických a vysoce hodnotných vozů nejvybranějších značek, které mají příští rok ve Stuttgartu tvořit základ jedné z tematických kolekcí. Němečtí organizátoři zde tradičně prezentují záměry nadcházejícího ročníku výstavy a vytvářejí si zde tak zájemce a návštěvníky pro své akce. Vedení stuttgartské přehlídky sem zve i početnou skupinu českých novinářů, aby se propagace Retro Classic ještě více rozšířila.

Dalším segmentem výstavy PS Show byla kapitola nazvaná Fascinace Motorsportem, neboť výstava sama je zároveň největším rakouským veletrhem motoristického sportu. Tato sekce zaujímala plochu 5200 metrů čtverečních a profesionálům i laikům zprostředkovala závodní atmosféru vytvořením scenérií, které skutečně přibližovaly motoristický sport a jeho součásti. Velkým lákadlem je pak Racearena, tedy závodní aréna, což je skutečná závodní dráha o celkových 17 tisících metrech čtverečních, kde známí závodníci a týmy živě předvádějí své klenoty a dotvářejí pro diváky nefalšovanou závodnickou atmosféru včetně hluku, pachu benzínu, pískotu pneumatik, tedy se vším, co správně k motoristickému sportu neodmyslitelně patří.

A nerad bych zapomněl na další součást výstavy – autokluby a značkové kluby fandů. V tomto ročníku výstavy rakouský klub příznivců značky Mercedes-Benz uspořádal menší retrospektivu vozidel zahrnující období konce padesátých až osmdesátých let. Této tematické výstavě byla věnována celá hala 10 veletržního areálu města Wels. Návštěvníci se tak rázem octli ve světě mercedesů a mohli zde obdivovat hezké vozy, ale i historický autobus či užitkové stroje. Zpestřujícím doplněním výstavy pak bylo několik málo vozů dokumentujících renovaci veteránů od nálezového stavu až po různé stupně renovace.

PS Show Autosalon Wels 2013 tak na jednom místě nabídla jak nové trendy automobilového průmyslu, tak i přenesení do historie, čímž zprostředkovala nejen část historického vývoje, ale i znalost kořenů, jež umožnily dnešní následný vývoj této technické oblasti a každodenní potřeby, bez níž – dost možná bohužel – si už naše životy neumíme ani představit. Třeba jsme vás inspirovali k tomu, že takovou nebo podobnou výstavu ve svém okolí budete chtít navštívit, což pro nás bude znamením, abychom ve svém poslání nepolevovali a na takové zajímavé příležitosti vás upozorňovali.

© PTC 2013

Ostatně o tom svědčí i letošní účast: 250 vystavovatelů z jedenácti zemí na celkové ploše 34 tisíc čtverečních metrů. To je už základ, z něhož si skutečně každý návštěvník vybere. Letošní ročník organizátoři zasvětili třem obzvláštním výročím: slavilo se 50ti leté jubileum Porsche 911, rovněž 50 let typu Pagoda od Mercedesu a navíc stejné kulatiny oslavovala i organizace Schnitzer Motorsport, která je velkým pojem v závodním motoristickém sportu v Rakousku, kterému dala řadu skvělých jezdců a závodníků.

K prvnímu výročí se vztahovala expozice sportovního vozu Porsche, který si odbyl svou světovou premiéru v rámci Mezinárodní automobilní výstavy IAA v roce 1963 a za oněch pět desetiletí se stal ikonou a jedním z nejznámějších sportovních vozů světa vůbec. V rámci výstavy byl předveden jeden z prvních dvoulitrových vozů, dokonce údajně první vůz tohoto typu dodaný do Rakouska, který se nyní nachází v majetku rodiny Piech. Nechyběly ani závodní speciály dotvářející živé dějiny značky a jejích skutečně proslulých modelů.

Zájemci značky Mercedes-Benz rovněž zjistili, že oblíbený roadster řady SL s odnímatelnou střechou (modelová řada W 113), u nás například vystupující ve filmu Utopte doktora Mráčka, je rovněž už padesátiletý! Přesně tolik let totiž již uplynulo od jeho premiéry na autosalonu v Ženevě. Název pagoda získal podle typického tvaru odnímatelné střechy, upomínající na řečený typ staveb. Ostatně možná jste nevěděli, že tento typ automobilu byl prvním skutečně bezpečným vozidlem sestávajícím z bezpečné tvrdé buňky pro osoby a deformačními zónami vpředu i vzadu.

Zcela jiného druhu byla výstava Rakousko – země motocyklů, vložená do expa a obsahující mnoho známých, ale i ne tolik rozšířených značek. Ostatně nesmíme zapomenout, že při vzniku tohoto odvětví výroby a pozdějšího průmyslu jsme jako země Koruny české byli součástí nadřazeného celku – rakousko-uherského mocnářství (ve formě císařství), proto nepřekvapí, kolik značek z našich historických zemí se zde rovněž prezentovalo: Delta Gnom, LAG, MT, HMK, Bock & Hollender, Laurin & Klement anebo Titan jsou jenom některými příklady takové historie. Pořadatelé doplnili výstavu správně i poválečnými produkty značek Lohner, KTM a HMW, jež po světové válce roku 1945 povstaly znovu k novému životu.

EXPO se nevyčerpává jen uvedenými výstavami: značka Leica ukázala obrázky Steva McQueena v retrospektivní řadě, a to od jeho paní Barbary McQueen, která ho zachycovala na své obrázky řadu let. Ostatně ona jediná měla tuto výsadu a je jistě zajímavé, že dosud žije na ranchi v Ketchumu, stát Idaho.

Kromě toho – jako vždy – aukční dům Dorotheum nabídl několik desítek automobilů do dražby a rovněž nesmírně zajímavé doplňující předměty sekce automobilia, jako např. staré prospekty automobilek z dvacátých a třicátých let minulého století, návody, literaturu a plakáty. Zase velmi příjemným zjištěním bylo, kolik z těchto nabízených položek odkazuje na náš český a moravský průmysl, když mezi nimi objevujete prospekty a literaturu vztahující se ke značkám Praga, Tatra a dalším.

Zajímavou součástí, jako ostatně již na všech významných akcích tohoto druhu, je nabídka veteránů soukromých prodejců. Nejenže přijedou na výstavu, ale rovnou zde privátně nabízejí své automobily či motocykly k prodeji. Můžete zde proto nalézt celou řadu zajímavostí, i když nejsem schopen podat zprávu o tom, kolik obchodů se takto zde skutečně uzavře. Je to ale příjemná změna k nabídce profesionálních renovátorů veteránů a klasiků, které se lesknou a čekají na své nové majitele v perfektně připravených expozicích.

A nesmím opomenout již rovněž tradiční součást tohoto Classic Expa, kterou je automobilová rallye „Salz &  Öl“, kterou rovněž již tradičně pořádá Rallye Club ze Salzburgu (S.R.C.). Dvoudenní rallye, kde nejde o rychlost, ale o umění navigace a požitek z jízdy, vede malebným okolím Salzburgu a celého Solnohradska.

V pokračování této reportáže se zastavíme u nabídky aukčního domu Dorotheum a dalších zajímavostí.

© PTC 2013

Dnes vás zavedeme do bavorské metropole Mnichova. Hned u městského vnitřního okruhu naproti Olympijskému parku sídlí vedení automobilového koncernu BMW, které snadno rozpoznáte podle jeho charakteristické správní budovy ve tvaru čtyřválce. Ovšem hned v okolí vznikl Svět BMW, německy BMW Welt, který zahrnuje novou budovu prezentující současnou výrobu, autopříslušenství, módní a sportovní doplňky, místo pro předávání vozů zákazníkům, a dále budovu firemního muzea, do níž se pohodlně dostanete po mostní lávce z této hlavní budovy.

Automobilka BMW přehledně dokumentuje svou historii na mnoha zajímavých exponátech a nezříká se přihlásit se ke své původní výrobě – výrobě leteckých motorů. Velkou část úvodní expozice tvoří kolekce motocyklů, počínaje skutečnými začátky z dvacátých let minulého století v podstatě až po současnost. Ale důraz stálé expozice je kladen již na automobily. Návštěvníci se seznámí s procesem výroby od návrhů až po dřevěné modely, ale i s dobovými propagačními materiály, reklamou a výsledky z různých sportovních podniků, a to nejenom evropských.

Návštěvník zde v roli diváka i posluchače multimediálních prezentací postupuje chronologicky. Dokumenty jsou doplněny automobily příslušných časových etap, takže výlet časem je zde zcela reálný. Automobilka se nevyhýbá ani úseku historie zahrnujícímu období druhé světové války a toto komplikované téma je prezentováno s korektním hodnotícím výkladem. Při postupování celou expozicí vám neunikne ani to, že mnoho již vystavovaných exponátů potkáváme v běžném silničním provozu nejen v Německu, ale jistě i na našich silnicích. Mnoho řidičů takových vozidel si pravděpodobně ani neuvědomuje, že má předmět sbírkové hodnoty a doklad někdejší kulturní epochy i technické dovednosti, vždyť jim slouží ke každodenní činnosti.

Organizátoři vedle stálé expozice nabízejí i měnící se aktuální výstavy. Jednou z prvních tematických výstav, kterou jsem zde mě možnost shlédnout, byla výstava designu na sportovních automobilech BMW. Je až s podivem, jaké umělce lákala možnost, zformulovat barevný a estetický design vozidla, tehdy se jednalo zejména o sportovní kupé řady 6 „pomalované“ známými umělci a osobnostmi. Ale tentokrát je tematická expozice věnována značce Rolls-Royce, patřící dnes do skupiny BMW.

Samostatná výstava s názvem „Strive for  Perfection“, tedy usilování o dokonalost, nabízí v retrospektivě necelou třicítku vozidel této vysoce uznávané a proslavené značky. Návštěvníkovi výstava nabízí několik sekcí: zahajuje přehledem počátků výroby po třicátá léta, pokračuje etapou třicátých až šedesátých let, šedesátých až devadesátých let a končí 21. stoletím.  Rolls-Royce Phantom III z roku 1927 tvoří důstojnou vstupní kulisu, Rolls-Royce Silver Ghost z roku 1914 dokumentuje počátky značky. Rolls-Royce 20/25 HP v provedení Sedanca de Ville karosářského podniku H.J.Mulliner z roku 1935 ilustruje vrchol třicátých let. Stroj je vybaven šestiválcovým motorem s řadovým uspořádáním válců o celkovém objemu 3.669 ccm dodávajícím sílu 90 koní při 2400 otáčkách za minutu, což dovolovalo maximální rychlost až 123 km za hodinu.

To Rolls-Royce Phantom IV karosárny Hooper z roku 1952 rovněž v provedení Sedanca de Ville je již vybaven osmiválcovým řadovým motorem o obsahu 5675 ccm dodávajícím 165 koňských sil při 3750 otáčkách za minutu s tím, že výrobce maximální rychlost neuváděl.

Rolls-Royce Silver Shadow karosárny ParkWard a H.J.Mullinera z roku 1969 s karosérií dvoudveřového saloonu disponuje osmiválcovým motorem do V o objemu 6230 ccm a síle 200 koní při 4200 otáčkách za minutu s rychlostí kolem 200 km za hodinu a dokumentuje závěr šedesátých let.

Rolls-Royce Phantom Limousine vyráběná od roku 2003 spolu s Rolls-Roycem Phantom Coupé z roku 2012 uzavírají přehlídku pohledem na soudobé automobily. Celá výstava je doplněna o řadu dalších dokumentů, ať již historických záběrů, návrhů jednotlivých karosářských závodů, ale i doplňků, předmětů výbavy a příslušenství, takže návštěvníkovi poskytne vhled do historie i současnosti této vysoce prestižní automobilové značky, vyhrazené nejvyšší náročnosti a exkluzivitě. Motto výstavy „usilujeme o dokonalost“ je tak adekvátně doloženo a nezbývá než věřit, že se to vystavovatelům a hlavně výrobci i nadále daří beze zbytku plnit.

Pokud vás přehled vozů tohoto výlučného výrobce zaujal a rádi byste na vlastní oči na jednom místě shlédli popsanou výstavu, můžete se přesvědčit sami, výstava zde trvá až do března roku 2014.

© PTC 2013

V halách vystavují prodejci veteránů, odborné literatury i renovačních dílen, venkovní prostory nádvoří pak patří prodejcům jednotlivých dílů, doplňků a vybavení, včetně veteránské módy či sběratelům, na louce před klášterem se pak koná Přehlídka elegance, tak řečená Ovocná louka je vyhrazena klubů prezentujícím několik značek, kupodivu nikoli německých, ale zejména francouzských a anglických. V dalším objektu byla uspořádána výstava předválečných motocyklů a doprovodnou videoprojekcí o historických vozidlech a motocyklech. A stejně zajímavým je velké parkoviště pod širým nebem na dalších pozemcích kláštera, kde stojí v několika řadách automobily, ale i motocykly, samotných návštěvníků.

Toto parkoviště pokládám za nejzajímavější část tohoto veteránského podniku, neboť dokumentuje skutečné preference veteránského trhu na tom, s jakými vozidly a v jakých úpravách se návštěvníci dostavují. Spekuluji s nápadem, že hojná účast soukromých sběratelů navštěvuje tuto akci z důvodu bezúplatného vjezdu posádky historického vozidla, ale jen tím to jistě nebude. Fürstenfeldbruck není vzdálen ani 30 km z Mnichova a poskytuje přitom velmi dobré zázemí a kulturně i společensky velmi zajímavou kulisu pro takovou akci, proto je tak divácky oblíben a navštěvován, což mohu posoudit nejméně z pěti předcházejících ročníků, jichž se nyní již pravidelně účastníme. Letos byla výstava konaná třetí zářijový víkend v termínové souhře nejen se zahájením známého pivního festivalu Oktoberfest, ale v neděli 22. září se konaly v celém Německu i volby do Spolkového sněmu.

Nicméně veteránské hnutí ukázalo plody svého snažení i v takovém období a výstava se věnovala – jak jinak – své náplni. Ještě je vhodné zmínit, že součástí podniku je i aukce několika historických automobilů, letos to bylo zejména několik mercedesů různých typů ze šedesátých a sedmdesátých let, která si získává zvolna popularitu. I přesto, že individuální návštěvníci vystavující své plechové motorové poklady nesmějí nabízet své stroje k prodeji, diskutuje se u mnoha automobilů v hloučcích velmi náruživě. Majitelé stejných značek nebo typů si vyměňují zkušenosti, poznatky o renovacích či tipy na další náhradní díly.

Stejně jako individuální návštěvníci nabízejí velmi pestrou paletu vozů, tak i obsazení účastníků na Concours de Elegance je až kuriózní, když vedle sebe nalézáte tak odlišné konkurenty na vítězství jako Ford A Speedster s celohliníkovou karosérií z roku 1929, Alfu Romeo 2600 Sprint z roku 1967, Buick Roadmaster z roku 1941, naše Aero 30 z roku 1934 či De Lorean DMC z roku 1981. Dále nechybí mezi zájemci o zisk trofeje ani DKW z roku 1959 anebo Mercedes Benz 450 SLC americká verze z roku 1979 či neobvyklý a nevídaný Nissan Figaro z roku 1991.

Počasí se naštěstí tentokráte včas umoudřilo a návštěvníky či vystavovatele zejména pod širým nebem neskrápělo proudy deště. Navíc – zřejmě poučeni zejména z minulého ročníku – pořadatelé poskytli krycí materiály na kritická místa, jež tak zpevnili a zamezili vzniku blátivých ostrůvků. Oproti minulému ročníku jsme zaznamenali pokles odborných vystavovatelů, jako prodejců veteránů, renovačních dílen a podobně, zato účast a zájem individuálních návštěvníků nepolevuje. To pokládáme za nejlepší vizitku organizátorům a ostatně jsme toho mínění, že scéna veteránistů a nadšenců tohoto druhu se sama dokáže organizovat a prezentovat výsledky své práce a úsilí. Dny veteránů ve Fürstenfeldbrucku tak znovu potvrdily, že jsou byť regionálně zaměřeným, nicméně velmi zajímavým podnikem, nabízejícím v poklidné atmosféře velký zážitek.

© PTC 2013 (text i foto)

Na startovní listině tohoto závodu pořádaného Veteran Car Clubem Praha dne 7. září 2013 je v kategoriích auto a moto zapsáno téměř dvě stě účastníků a strojů! Navíc již třetím ročníkem je otevřena kategorie Závodní a formulové vozy a rovněž další kategorie – vozy Bugatti. Tato posledně zmíněná kategorie uváděla celkem tři stroje Bugatti, a sice typ 43 z roku 1928, typ 44 z roku 1929 a konečně závodní typ 35 z roku 1928 řady Nostalgic Edition pana L. Samohýla. Zejména kategorie závodních a formulových strojů, o jejíž zařazení do pořadu tohoto závodu pečuje paní M.Profeldová, však poskytla přihlížejícím divákům skutečnou atmosféru rallye a závodění, což na místě startu ze Zbraslavského náměstí do ulice Elišky Přemyslovny vyvolávalo skutečné nadšení. Řev startujících motorů, hvizd pneumatik a benzínové výpary daly na chvíli zapomenout na to, že jste v pražské městské části.

Trasa závodu je rovněž tradiční, vede po silnici 2. třídy na Baně, měří cca 4000 metrů s převýšením 163 metrů a maximálním stoupáním 9%. Jezdci absolvují dvě jízdy. Hodnotí se nejmenší rozdíl dvou dosažených časů, ze dvou absolvovaných samostatných měřených jízd do vrchu. Měření se provádí fotobuňkou v místě startu a cíle, dokonce s přesností 0,1s. Motocykly se závodu účastní ve třech kategoriích podle roku výrobu (do roku 1937, do roku 1952 a do roku 1980). Automobily jsou rozděleny celkem do pěti kategorií, poznovu podle roku výroby, když nejstarším zaregistrovaným účastníkem byl Ford T z roku 1915 a nejmladším vozidla z roku 1981. Diváci tedy mohou obdivovat skutečně širokou paletu všech možných strojů od klasiků z doby počátku první světové války, jako byl například krásný Cadillac 55 z roku 1917, meziválečnou produkci tuzemských, evropských i zámořských strojů, pak stroje poválečného období až po youngtimery sedmdesátých a osmdesátých let.

Je neuvěřitelné, jak počasí na tomto závodě vždy připravuje dokonalou, ještě skutečně letní atmosféru s teplotami kolem 28 až 30 stupňů, a to pamětníci uvádějí, že takto tomu je již posledních třináct ročníků! Ovšem pro starší stroje s nedostatečně chlazenými motory je to další výzva, když jejich posádky musí překonat případné technické problémy a ještě dbát na pravidelný průjezd celou tratí, aby mohly útočit na vítězná místa.
Na stupních vítězů (pro omezený prostor prosím v případě zájmu konzultuje celou výsledkovou listinu na www.vccpraha.cz) nakonec stála řada rovněž tradičních vítězů, kteří znají chuť vítězství již z předcházejících let. Tak kupříkladu první automobilovou kategorii vozů do roku 1930 vyhrál pan ing. Václav Matoušek se strojem Ford A z roku 1930, když loni byl druhý. A pátou kategorii automobilů do roku 1981 přesvědčivě vyhrála paní Alena Říhová na voze Ford Capri z roku 1981, když i ona byla loni v uvedené kategorii druhá a předloni první. Tato účastnice či lépe řečeno závodnice tohoto podniku vyhrála ještě první místo v absolutním pořadí a již napodruhé tak bude uvedena na putovním poháru VCC Praha, když stejně dokonalého výsledku docílila již v roce 2011. Nezbývá k takové bravuře jen blahopřát, což rád činím.

Pořadatelé poděkovali všem účastníkům tohoto 46. ročníku, kde byl k vidění třeba i závodní stroj Tatra 2-603 B6 paní Ing. Evy Hajduškové známý z mnoha sportovních podniků a jistě vzbuzující úctu i nadšení fandů anebo řada unikátních motocyklů, abychom nezapomněli zmínit i jejich hojnou účast a zastoupení, poděkování patřilo i vedení Městské části Praha Zbraslav. My zase děkujeme činovníkům i členům VCC Praha za přípravu a organizaci tak hezkého motoristického dne a věříme, že můžeme se stejným nadšením očekávat i ročníky další.

© PTC Praha 2013, text i foto

Výstava, která bude v této galerii trvat až do 27. září tohoto roku, nabízí zejména „klasické“ velké obrazy mistrovy lákající nás diváky do světa ostrého závodního motorismu i klidné a noblesní atmosféry elegance nejslavnějších automobilových tvůrců a designerů. Nechybí zde – což je jistě velmi dobře s ohledem na rozsah autorovy tvorby – i návrhy užitkových předmětů a tvorba známková, o níž se Mistr s uspokojením vyjádřil tak, že si vždy přál, aby byl rovněž autorem poštovní známky, což se mu ještě za života splnilo.

Jak se kromě jiného uvádí v tiskové zprávě k této výstavě, málokterý výtvarník dokáže zachytit ve svém díle tvář tohoto světa tak věrohodně, a přitom tak svébytně s elegancí a šarmem, jak by nedokázal zachytit žádný fotoaparát. Na výstavě byla prezentována rovněž zcela mimořádná publikace (k níž, jak se uvádí, dal popud právě Mistr Zapadlík) nesoucí skromný název Letem motoristickým světem 1928 -1939 autorů pana Karla Mráze a pana Petra Skuhravého vydaná péčí nakladatelství Reprom právě v těchto dnech. Obsahuje více jak 1400 (!) dobových fotografií, popisků a souvisejících komentářů a článků a poskytuje milovníkům zejména prvorepublikového motorismu dosud nepoznaný náhled do dění oněch dnů a časů.

Pokud budete moci, nevynechejte návštěvu této unikátní výstavy, všechno stojí za zhlédnutí. A kdyby to přeci jen nevyšlo, mistrovu tvorbu můžete vidět alespoň na známkách České pošty. A rozloučit se necháme samotného autora: Závěrem musím dodat, že jsem se mezi umělce nikdy nehrnul a za umělce nikdy nepovažoval, ale faktem zůstává, že člověk může dělat cokoliv a to já nechtěl, chtěl jsem tvořit, nikoliv dělat a ten, kdo tvoří, je zpravidla umělec.

© text a foto PTC 2013

Na této jinak poměrně malé akci je vždy udivující nejen počet účastnících se posádek, ale velká rozmanitost prezentovaných strojů. V první řadě je nutno zmínit celou kavalerii traktorů, které již tradičně zahajují startovní pole. Nadšenci pro vojenskou techniku zde mohou vidět jak posádky na amerických jeepech doplněných dalšími i bojovými vozidly, tak i posádky na vojenských motocyklech ruské, resp. sovětské výroby. Letos nechyběl ani velmi pěkně zrenovovaný nákladní automobil IFA z roku 1962, který se v představeném provedení vyráběl ale již od roku 1945. V motocyklech byly zastoupeny jak předválečné stroje BSA, Indian, ale i Praga, z poválečných let dominovaly hlavně Jawy.

V sektoru automobilů byly k vidění vozidla od roku výroby 1917, kupříkladu jako Cadillac, tato značka měla i zastoupení ve velkém kabrioletu Eldorado z šedesátých let minulého století. Značka Tatra byla asi zastoupena nejsilněji, k vidění zde byly jak limuzíny z 20. a 30. let minulého století, tak i mnoho otevřených vozů. Velkou pozornost na sebe poutala jahodově červená Jawa z roku 1936 ve velmi hezkém zrenovovaném stavu, tmavě vínová Alfa Romeo řady 6C z roku 1939 s karoserií velké limuzíny. Rovněž velkou rodinu tvořily vozy značky Aero, které zde byly k vidění v mnoha barevných kombinacích a vybaveních. Nechyběl ani Fiat typ 541 v neobvyklé jasné žluté, dokonce byl k vidění Fiat vyráběný licenčně jako Fiat-Simca.

Ostatně německý Mercedes zde měl zástupce vyrobené na konci třicátých let až po dvoubarevné kupé MB 220 SE řady W 111 z roku 1962, soutěže se účastnil i otevřený model SL (typ R 107) z osmdesátých let. Zajímavostí byl jistě unikátní Lotus Elan Plus 2 v originálním provedení a výbavě v okrové žluti z roku 1970, který byl původně vyroben jako uzavřené kupé a následně autorizovanou dílnou přestavěn na kabriolet, kterých bylo vyrobeno jen 260 kusů.

Úskalí všech úkolů a otázek zvládla jako nejlepší paní Eva Štrundlová na voze MG B v krásné britské závodnické zeleni z roku 1969. Ale v cíli měli radost všichni účastníci. Organizátoři uspořádali pohodovou jízdu plnou příjemných zastavení a hezkých rozhledů do okolní krajiny, to vše za pěkného slunečného a skutečně letního počasí. Tato akce je o to zajímavější, že v hlavním městě a jeho okolí se tolik neformálních akcí, setkání a prezentací kupodivu nekoná.

Jedním z utajovaných hesel, které bylo posádkám a účastníkům sdělováno na průjezdní kontrole, bylo „Nashledanou v příštím roce“, což velmi rádi v závěru opakujeme a můžeme již jen dodat, že se na další ročník veteránského setkání v této okrajové pražské městské části plné zeleně a zajímavého okolí těšíme už dnes.

© PTC 2013, foto autor